Barevné umění nabistů

Pod těmito krycími jmény se neskrývá nikdo jiný než Paul Sériuser, Pierre Bonard a Maurice Denis. Do jejich skupinky měli přístup také malíři Paul Gaugin a Alfréd Jarry. Název skupiny - Nabis, vymyslel hebraistický básník Henry Cazalis, a v překladu znamená "proroci".

Podnět k vytvoření skupiny dal Paul Gaugin mladému Sériuserovi v roce 1888. Přiměl ho tehdy k úplné změně malířského stylu tak, že mu dal jakýsi návod, jak namalovat krajinu. Gaugin chtěl, aby jeho učenec zkusil malovat více kontrastně a tak mu řekl, aby strom namaloval tou nejkrásnější zelenou kterou měl na paletě a aby si uvědomil, že stín může být úplně jasně modrý. Tímto malým obrázkem, který Sériuser namaloval na kousek překližky, nadchl a inspiroval své spolužáky a společně se od té doby snažili o rozvíjení tohoto stylu.

Kladli důraz především na kompozici obrazu a kontrasty barev. Zdůrazňovali velké barevné plochy a souvislé kontury. Jak napovídá přezdívka jednoho z nabistů; Maurice Denis - Nabi japanista, malíři nacházeli často inspiraci v krásách japonského dřevorytu. Kromě Gaugina na ně měl také vliv Odilon Redon se svou velkou imaginací a mytologicky dekorativní Gustave Morreau. Pestrobarevná díla nabistů měla později významný vliv hlavně na užité umění. Ovlivnili vzhled tehdejších plakátů, divadelních dekorací a knižní ilustrace...