Dějiny umění – Gotika
18.02.2015 10:21
Gotika vzniká jako výsledek technického vývoje. Období, o kterém budu teď hovořit je středověk, kde nad rozumem a poznáním stojí církev. Obyčejní lidé se cítí bezvýznamní. Duši doby vystihuje Gotická katedrála. Nacházíme se na počátku 12. století v Normandii a v Ile – de – France. Z těchto zemí se sloh šíří do celé Evropy a stává se univerzálním. Název vznikl od Gótů (domnělí autoři literatury) a použil ho malíř Giorgio Vasari, který označuje sloh za zmatený a hrubý. Kritizoval architekturu barbarské kultury, neslučující se s klasicizujícími teoriemi.
Celý článek zde...
Z počátku se gotika aplikovala na základy románských staveb. Později se osamostatnila. Vyznačovala se žebrovou klenbou (síťová, šestidílná, křížová, vějířovitá, hvězdicovitá,…), lomeným obloukem, bohatým zdobením, členitostí. Vnější pilíře tvořili opěrný systém a zachycovaly tlak stěn. Díky nim šlo stavět více do výšky. Okna byla zasklená vitrážemi (skleněné tabulky spojené olovem). Stavěla se i kulatá okna, tz. Rosety. Ke stavbě používali kámen a vysoké cihly. Stavby měly bohatě zdobené průčelí a můžeme se jimi kochat i dnes (Notre Dame v Paříži, katedrála Stephansdom ve Vídni,….).
Do Čech se dostává cistercko-burgundská gotika, nazvaná podle jejího rozšiřovatele - tedy cisterciáckého řádu. Jemná středofrancouzská gotika se do Čech dostává až o několik desetiletí později. V období gotického slohu zde hojně vznikají středověká města a domy. Do období ranné gotiky spadá založení Havelského města, Týna, Malé Strany, výstavba kostelů, klášterů a měšťanských domů. Pozdní gotika by se dala označit jako vladislavská, tedy ovlivněná vládou Vladislava II. Jagelonského. Ani díky tomu se pozdní gotika nemůže považovat za jednolitý sloh. Naším nejznámějším gotickým stavitelem je Matěj Rejsek, který má na svědomí např. hrady Pernštejn, Kost, Zvíkov a Loket. Další známou gotickou stavbou je např. Karlův most v Praze.
Sochařství je spjato s architekturou. Vyniká pohybovou strnulostí. Sochy byli převážně na biblické motivy a tvář měla vystihovat jejich duševní stav. Sochy vyráběli ze dřeva a kamene. Tvořili se Madony (Marie s Novorozeným Ježíškem), nebo Piety (Marie s tělem mrtvého Krista). Časem můžeme sledovat proměnu ze strnulosti do jemného prohnutí celé postavy.
V malbách se snažili o zachycení reality, avšak malíři byli bohužel svazováni dobovými konvencemi. Tvořili fresky, používali tempery (desková malba) a také tvořili kresby do knih.
Význačná umělecká osobnost evropského malířství byl Giotto di Bondone. Věnoval se perspektivní prostorové konstrukci postavy nahlížené zezadu i z profilu (fresky v kapli v Padově, obraz Madony s dítětem).
Malířství u nás bylo na velmi vysoké úrovni. Umělci byli většinou anonymní a tak používali pseudonym „Mistr“. Dominantními barvami byly zlatá, modrá a červená (tz. mariánské). Jako příklady bych uvedla díla: Mistra Třeboňského oltáře – autor řeší perspektivní prostor, vyjadřuje psychiku postav, tvoří krajinné pozadí se zvířaty (Kristus na hoře Litevské). Dalším autorem byl Mistr Theodorik – byl dvorním malířem Karla VI. Jeho nejznámějším a nejslavnějším dílem je soubor 130 deskových obrazů v kapli sv. Kříže. Byl také Iluminátor knih.
Gotické stavby jsou dodnes velmi navštěvované a je jasné proč. Jsou úchvatné!