Význam perspektivy

Podíváme-li se do historie, staří Egypťané nebo Sumerové si s perspektivou hlavu nelámali – alespoň tak by se nám jejich ztvárnění okolního světa mohlo jevit. Šli však na to „od lesa“ – nezobrazovali svět tak, jak ho vidíme, ale jak ho známe, víme. Na starověkých freskách se tak setkáme s postavami, které mají hlavu zobrazenou z profilu, oko však zepředu, abychom ho dobře viděli. Trup zepředu, paže a nohy však z profilu. Celkový obraz je tak poskládán ze všech důležitých detailů, které potřebujeme vědět k dokreslení celku. Stejně tak chytře zobrazovali starověcí Egypťané lid podle důležitost. Na freskách tak můžeme najít několik velikostí postav. Hádáte správně, ten nejvyšší je faraon, poté jeho manželka, menší postavy jsou např. služebnictvo a další poddaní. Nejenom lidé, ale i pohled na okolní krajinu byl poskládán tak, aby vše podstatné bylo čitelné, dochází tady proto opět k zobrazení několika předmětů z různých úhlů pohledu.

zdroj obrázku: https://en.wikipedia.org/wiki/Tomb_of_Nebamun#/media/File:Le_Jardin_de_N%C3%A9bamoun

Se zájmem o „správné“ zobrazení okolního světa a prostoru přišla až renesance v 15. století. I díky rozvoji techniky si umělci uvědomovali, že předměty vzdálené musí zobrazit menší, než předměty blízké. Že naše oko vnímá svět v určitých sbíhajících se liniích (proto lineární perspektiva) k sítnici lidského oka. Mezi prvními autory, kteří nám tak dokázali předat svět tak, jak jej vidíme, patří například jeden z nejproslulejších autorů své doby i vůbec, Leonardo da Vinci. Pro příklad si uveďme Poslední večeři, kde je centrální perspektiva dobře pozorovatelná. Od doby renesance se již setkáváme s věrnými obrazy krajiny a veškerého okolního světa v podobě, jak je vidí naše lidské oko.   

zdroj obrázku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Posledn%C3%AD_ve%C4%8De%C5%99e_(da_Vinci)#/media/File:%C3%9Altima_Cena_-_Da_Vinci_5.jpg

zdroj obrázku: https://barakatyz.myportfolio.com/mixed-perspective