Martin Mainer - o kresbě

Martin Mainer „O kresbě“ (rozhovor pro Revue Art)

• 1) Martine, jsi nezvykle všestranný malíř – vyjadřuješ se prostřednictvím různých technik, materiálů a postupů. Nebojíš se experimentovat a porušovat navyklá pravidla. Jaké místo má u tebe kresba?

Kresba je základ – přeci - jde o zaznamenaný pohyb ruky – jestli držíš v ruce tužku nebo štětec a chceš zachytit jejich stopu , musíš se pohnout … Kreslím celý život a kreslím rád , učil jsem se i kreslit podle reálných modelů i z hlavy , pořád je to ten nejpřímější způsob jak zachytit nevyslovitelné …ovšem kromě zmáčknutí spouště foťáku …

Experimentu se nebojím , protože je to stejně vždy stejné…nové a dobrodružné a nejisté …ostatně jsem klasik …ať tahám štětec s barvou , nebo řežu dřevo , nebo dokresluji reprodukci , nebo dělám reliéf , stejně - zase toho tak mnoho není …práce s materiálem a podřízení se jemu a jeho využití je ve výtvarném umění to hlavní…

navyklá pravidla , která jsem si sám vytvořil snad občas poruším , aby byla změna … ale pravidla výtvarného umění porušovat nelze , je to příliš stará a vyzkoušená hra , co byste chtěli porušovat ? a jak ? možná se v nějakých magazínech něco píše , ale to je jen pro pobavení neznalých a ke zvýšení zajímavosti a tak podobně …třeba u malovaných obrazů – jak chcete porušit pravidla , i u nemalovaných – prostě to nejde – že je tam více zelené? nebo žluté , nebo že tahy jsou velké , nebo zase malé..? , že tvary jsou tzv.reálné a jindy tzv. nereálné ( což je nesmysl – tvary jsou vždy reálné , pokud je vidíme , ale zaběhlo se dokonce říkat , že jsou abstraktní , dodnes se to používá – úlet ..) …psalo se a píše často , jak tzv. modernisti porušovali pravidla – kdo si to dnes myslí , zaměňuje pravidlo za formální změnu , dyť jsou to klasikové naprostí …a vlastně mnohdy i upjatější a zaprdlejší , než jejich zatracovaní a prý nemoderní předchůdci nebo i následovníci , kteří už jsou dnes taky klasikové …

• 2) V jakých situacích začínáš kreslit? Jan když přijde nápad nebo kreslíš pravidelně s tím, že „z toho něco vzejde“? Tedy inspirace či každodenní práce a potřeba?

Kreslím každý den , začínám většinou den kresbou , někdy více někdy méně spojenou s písmem – poslední dobou už písmo je jen jaksi v pozadí a používám ho asi jako barevný rastr nebo jen strukturu , která pomáhá výrazu kresby.

Inspirace vychází z práce a někdy se dostaví a člověk si ji uvědomuje a někdy jen děláš rutinní kresbu a nakonec zjistíš , že je inspirovanější než se zdálo …ostatně říkám to často, inspirace znamená nadechnutí a tak to je …když se nadechneš , musíš vydechnout !a tak to uděláš i nakonec …

• 3) Tvé malby (obrazy) bývají zpravidla dosti kresebné. Jsi malíř inklinující k drobnopisnému podání se smyslem pro detail a jasnou artikulaci. Na plátnech dominuje spíše linie, rytmus, někdy i ornament, jasná stopa víc než mlžný kolorismus. To je blízké tvému naturelu nebo k tomu cíleně směřuješ? Možná jde také o vliv východních kultur…

Udělal jsem už tisíce maleb za život , tak různě jsem používal barvy , jak jen to šlo , takže jsem vyzkoušel i mlhu i linie , ornament i pevnou konstrukci prostoru , figury v různých polohách i systémech barev a prostoru , bez figur , geometrické systémy …je to spíše pro kunsthistorika …člověk dělá to , co je blízké jeho naturelu – jinak to nejde ( tedy jde , ale jen chvíli – ne třicet let ) , člověk nemůže cíleně směřovat k něčemu co je mu vzdálené – podobné přitahuje podobné , nebo vrána k vráně…je to zákon analogie – člověk má bohužel i osud jaký má naturel – povahu – od anglického - natur …( říkal to už Herakleitos)

Nechal jsem se ovlivňovat samozřejmě různýma věcma a orient a východní kultury mám rád , ale ovlivnilo mě především evropské malířství a kultura , která sama už dávno všechny světové vlivy s potěšením a grácií použila , využila , integrovala a co se nehodilo nechala být …celá kultura civilizace je jen z jednoho zatím známého pramene a tím je Summer …

Evropské výtvarné umění je neuvěřitelně konzistentní a dokonalé a dnes je jasné že spíše Evropa ovlivnila a ovlivňuje celý svět a to po všech stránkách …

• 4) Martine, kreslíš si deníky – zaznamenáváš si nápady, situace, kompozice a děláš tak zásobník nápadů „na potom“?

Jistě , na teď i na potom …nikdy nebudu schopen využít všech nápadů , jen posledních deset let jsem nakresli cca čtyři tisíce A4 a další a další formáty , které se hemží nápady , kompozicemi atd…

Některé jsem už využil i zpeněžil …a některé používám i použiji v malbě , grafikách i realizacích , které mě čekají ..

Doufám , že je jednou zájemci ocení a děti nebudou muset ty „papírky“ vyhazovat – prostě si je nechají nebo prodají …

• 5) Myslíš, že se tvé kreslení nějak vyvíjí nebo spíš proměňuje, např. v různých (odlišných) obdobích, kdy jsou různě akcentované tendence, chtě, obsese, manýry, vize atd.?

jistě vše se vyvíjí a proměňuje a moje kreslení také a samozřejmě jsem v různých obdobích byl a jsem pod různými vlivy nebo na ramenou jiných řekněme obrů …živých i mrtvých – byl jsem čistá plena a bral jsem si , jak to přišlo a nikdy jsem nepřemýšlel proč , ale vždy jsem věděl na koho ramenech momentálně stojím …je to různé , někdy jsou období , kdy člověk kreslí barevně ( dá-li se barevné kresbě ještě říkat kresba ) a někdy více černobíle či ve valérech jedné barvy atd…dali by se u mě jistě vysledovat různě uplatňované manýry a tendence – např. v současnosti používám kaligrafické hroty a tahy jimi různě modeluju a měním intenzitu šedi , takže to je určitá manýra – většinou mě to drží až to samo přestane a pak přijde zase jiná manýra…obsese …žena …vize ..je to kolotoč a kdo ví jestli se smrtí zastaví ?...

• 6) Poznáš (vycítíš) kdy je kresba hotová? Vracíš se k ní třeba i druhý den nebo jí považuješ za definitivní záznam chvíle a není možné (správné) jí později korigovat?

Je to různé …ale hlavu si s tím nelámu , někdy klidně dokresluji někdy (většinou ) to nechávám být a raději kreslím jinou …myslím, že poznám , kdy je kresba hotová a taky , když už není místo na papíře …ostatně hotovost u kreseb není tak důležitá , naopak …

• 7) Vidíš-li po čase nějakou svou kresbu, vzbuzuje v tobě vždy stejnou náladu, třeba i jedinečný pocit při jejím zrodu? Působí tedy nějak výrazněji na tebe nebo si kresba i ty žijete své (další) životy?

Je to různé , někdy cítím přesně a vidím ten okamžik i náladu při vzniku i si vzpomenu na situace kolem , někdy ne , a u těch starších je to až nostalgické – jistě - člověk se otiskuje daleko více než si myslí ..teda když si nevymýšlí a je upřímný sám k sobě …ale platí i to , že si žijeme své vlastní životy – taky jak jinak …

• 8) Jsi vyznavačem lehkých „inspirativních“ drog (halucinogenů), které si také osobně dopřáváš. Kreslíš při opojení? Jestliže ano, jsi při pohledu za střízliva pak s nimi spokojen? Ptám se proto, že je známo, že malovat ožralý nelze. Nebo lze, ale blbě a s tristními výsledky…

Tato otázka je dobrá , ale i zrádná a je lehce desinterpretovatelná …a zavádějící …ale rád ji odpovím .

Především – halucinogeny nelze nazvat lehkými drogami , nejsou sice návykové , ale jsou to velmi silné změny vědomí , ke kterým při nich dochází a ne vždy jsou přijemné …

První halucinogenní intoxikaci s následnou vizí jsem zažil v roce 1984( houby), změnilo mě to život ! náhled na svět , přírodu , stromy , vesmír atd …od té doby jsem už pár tripů zažil ( různé přírodní halucinogeny i syntetické) , ale rozhodně nejsem triper který může počítat své tripy na stovky , já spíše desítky …a zažil jsem i špatný trip a jednou hodně špatný a tak vím , jak je to zrádné – a může být i nebezpečné! …špatný trip je velmi poučný ! musí se to zažít , nelze předat slovně…poslední dobou už moc neexperimentuji , nějak už nechci a asi se i bojím a tělo stárne …vize se mi dostavovali i bez halucinogenů , ale to tak kolem pětatřiceti přestalo – škoda …teď už zbývají jen sny – mám občas sny , ve kterých se zfetuju a to mě docela baví …

párkrát jsem zkusil kreslit při intoxikaci malou dávkou - vždy je to objevné a tvorba asociací i barevného vidění prostoru je neuvěřitelně zesílena , kresby jsou to dobré , ale je jich minimum …při skutečné dávce – to prostě nejde ...nebo mě to nezajímalo …, vlastně , abych nekecal , asi to jde a jistě jsou umělci , kteří pravidelně halucinogeny nebo jiné drogy používají ( vím o lidech , kteří pracovali poměrně pravidelně na pervitinu , opiu , hašiši , heroinu atd.)

opilci kreslí často …jinak - jsem vyznavačem spíše konopí , ale to není halucinogen …kresby s trávou jsou stejný jako bez trávy …alkohol piju taky , ale nikdy při práci ani za volantem …mnozí výtvarníci kreslili i malovali opilý naprosto skvěle , třeba – Toulouse Lautrec a jiní...

Vůbec se u výtvarníků málo mluví o drogách ( kromě chlastu ) a většinou se zdviženým prstem , na rozdíl od hudebníků , u kterých to nikomu nevadí a jsou respektováni i jejich díla vzniklá na tvrdých - většinou pořádně tvrdých drogách , znám jednoho varhaníky , které často hraje Bacha a bere si před koncertem pořádnou dávku hašiše – prý se pak lépe strefuje do oktáv a rytmů … každý má nějakou tu neřest.

• 9) Jsi dnes znám jako umělec se sklonem k tvorbě se zdůrazněním podvědomí a odbouráváním sebekontroly. Kreslíš a maluješ na základě drogových zážitků. Kresba je tedy pro tebe především jakýmsi projevem podvědomí?

Prostě lidi potřebují člověka zařadit …drtivou většinu ze své tvorby jsem dělal tzv.normálním způsobem – což je samozřejmě také práce s podvědomím či nadvědomím či jak to ti slavní psychiatři nazvali – umění je na tom postavené ..teda co dělali lidi před těmi pojmy?asi si na záchodě vždy načůrali na hlavu nebo co …Michelangelo se jistě trápil neznaje tyto skvosty myšlení…

V osmdesátých letech jsem se snažil u pár obrazů jakoby si vzpomenout na barevnost a strukturu vizí , které mě naprosto ohromili a ohromují dodnes

( odkud se to bere ?) a maloval jsem – Hadí jed , Síla rostlin a pár dalších , ale výsledky ani zdaleka nedosahovali komplexnosti a síly vize …většinou jsem cítil nemožnost sdělit vizi – snad její část , nebo začátek …

Kresba je naprosto syntetická , je projevem všech složek – duch , duše , tělo , bůh , ostatně všechny lidské projevy , ať někdo chce nebo nechce , jsou tímtéž a právě jenom tím , z tohoto systému z podstaty věci nelze uniknout …

• 10) Nejvíce ses proslavil právě kresbou a to na velké výstavě v Rudolfinu v roce 99…. Zde jsi představil cyklus „automatických záznamů“. Jak vznikaly, můžeš mi ten proces přiblížit?

No , ty říkáš proslavil ..já spíše cítil opak …profesionálové čekali malbu , tu dobrou - tlustou olejovou a ten chlápek si dovolil totální experiment a ještě na papír…celá výstava vznikala od dubna 98 do poslední tečky v srpnu v Mikulově na sympoziu v roce 99  a „ krok za krokem „ popisovala můj duševně duchovní i fyzický vývoj v tomto období , kdy jsem se intenzivně zabýval sebe - zpytem pomocí meditací , soustředění , automatické kresby a psychotronických systémů, pod vedením Ivana Gellnera , slovutného a velmi výkonného mága , léčitele a člověka , jsem se nořil do „ magie „ i jejího praktického využití …nakonec jsem více a více inklinoval ke své vlastní práci , taky na Ivanovi uzemňující rady a doporučení a použil své schopnosti do barevných kreseb – maleb pastelama na černých papírech ( některé jsou více kresby a některé nelze nazvat kresbami ) , vzniklo jich asi tři sta , vystavil jsem myslím něco kolem dvě stě padesáti věcí …byl to konceptuální výkon i výstava a jistě měla rezervy , ostatně v Rudolfinu si už naběhl kde kdo…

• 11) Nebylo příliš odvážné sestavit z těchto „výronů“ nad-pod-vědomí celou expozici? Není to příliš subjektivní projev, těžko komunikující s běžným divákem, spíše tedy věc intuitivní a dosti v sobě uzavřená?

Bylo i nebylo , cítil jsem vnitřní tlak i se radoval z tohoto bláznivého pokusu …

A pak - duchové mi říkali ať to vystavím sakum pikum …

A taky a to hlavně - na předpokládanou výstavu , která byla domluvena a kde měli být různé obrazy z různých období i oltář ze Stedelijk Muzea , nebyly nakonec peníze a musel jsem se rozhodnou jestli výstavu vůbec dělat – sám jsem si na ni musel půjčil dvě stě padesát tisíc …a přivezl na instalaci i obrazy , ale jenom z ateliéru , na ostatní u sběratelů doma i v cizině a na pojištění nebyly peníze a tak jsem se po prvním dnu rozhodl vystavit čistě Vlek lesa lesů , zaznamenávající dodnes pro mne jedno z nejúžasnějších životních období – každý kdo zažil rychlý průlom či vstup do světa za zavřenýma očima do světa magie tomu jistě porozumí …

Ostatně jak říkám výše – každé umění je na těchto věcech postaveno a subjektivní nebo objektivní ve smyslu výtvarného umění je vlastně blbost , protože nelze oddělit tyto dvě složky , vymyšlené filosofy a psychiatry a použité kunsthistoriky , kteří si myslí jak je to úžasná klasifikace – není úžasná , je naivní …běžný divák s výstavou vůbec neměl problémy – naopak , nikdy jsem nedostal žádné dopisy od diváků , ale tady ano a hodně a spousta lidí se se mnou kvůli tomu sešlo a diskutovalo o věcech i svých názorech a chtělo slyšet moje , intuitivním věcem lidé vždy rozumí a naopak nerozumí kalkulacím…problémy měli jenom odborníci výtvarní a kolegové , kteří jsou zvyklí vše vždy hodnotit , ale to je normální , ostatně dnes vím , že se výstava měla udělat jinak a lépe a nebyl by to problém , ale tak to chodí – po bitvě každý generál …

• 12) Co si mají diváci při pohledu na tyto pastely vybavovat? Máš nějaké přání kam by je to mělo táhnout nebo ti to je jedno? Jsou to jisté partitury – návody či zcela volné a spíše improvizační záznamy s libovolnou interpretací?

Tato otázka by zasluhovala asi obšírnou odpověď , ale zkusím krátce ..

Co si má divák vybavovat ? – neznám odpověď ať si vybavuje co chce a hlavně snad i to co má před očima – tak jako u každého jiného výtvarného produktu ..

..kam táhnout ? zase , každý podle svého naturelu , vývoje a schopností , myslím , že bylo zřejmé z výstavy – teda tomu kdo chtěl vidět a slyšet , že se jedná o obrazy ze světa za zavřenýma očima , jak poeticky i výstižně říká o tomto prostoru Ivan Gellner … je to prostor neuvěřitelně obrovský a kupodivu lehce dosažitelný , vždy fascinoval lidské bytosti a od jejich vzniku !se jím zabývají , ztvárňují ho – mluví o něm a snaží se ho zmapovat i uchopit , což začíná velmi rázně dělat i dnešní špičková věda , protože je to prostor - kdoví - možná daleko daleko větší a obydlenější než celý slavný hmotný vesmír a každý ho máme v programu - tak říkajíc v bedně …a zadarmo!...všechny antické i (před antické) civilizace o ničem jiném nemluví , nic jiného nezpodobňují , nic jiného pro ně není určující než vymezení se k tomuto světu – světu bohů , světu démonů , světu bytostí , světu po smrti – tedy zásvětí …je to alfa a omega naší civilizace , která má již šest tisíc let trvání a je konzistentní a úplná a nelze si myslet ( tedy pokud nejsem blbec ) , že lidé kteří postavili pyramidy , zikkuraty , dali nám veškeré zákony , veškeré obiloviny , luštěniny . ovoce , vinou révu , svatby , pohřby , křty atd …byli ujetí , hloupí , naivní , neznalí…trapně se vyžívajíci v nesmyslu …opak je pravdou , jsme to my , kdo je pyšný , nafoukaný a každého předka považujeme za primitiva , protože nejezdil v autě a nebydlel v paneláku atd …

interpretace je pro každého jeho vlastní věcí i pro mne je interpretace mého vlastního díla mnohdy složitá , obzvláště u těchto věcí …některé kresby – nemohu než to říct – jsem cítil jako záznamy v pro mne nečitelném hieroglyfickém písmu nebo jinak zprostředkované vzkazy z neznáma a při jejich vznikání se mi ježily vlasy a chlupy na těle a cítil jsem mystérium přímo na omak…, některé geometrické grafy velmi připomínající super grafy nejvyspělejší vědy a některé jsou k nerozeznání od fotografii či počítačových simulací rozbíjených částic v těch nejmodernějších urychlovačích , některé jsou neomaleně počítačové , což pro mne , v té době zarytého odpůrce počítačů , mobilů atd..bylo dost šoky , prostě záhada na zahádu a v tom také je , alespoň pro mne , poézije a kouzlo celé výstavy – sám jsem byl velice často překvapen vznikem a průběhem vznikání jednotlivých kreseb a dodnes jsem , to snad docela stačí …

• 13) Kreslíš tedy „bez kontroly“, v jakémsi transu…Vnímám v tom kus mystiky, astrální rovinu, universální hybnou sílu apod. Reflektuji to správně?

Je to jinak , ale cítíš to správně …mám plnou kontrolu , v transu nejsem ( třeba bych rád byl ) – jsem klidný , soustředěný , myšlenkami netěkám a pozoruji vznikající kresbu , pohyb ruky i myšlenky které se mi objevují …

Možná by se dalo říci , že je tam dotek mystiky? nevím …možná jde o astrální rovinu – nebo plazmu starých keltů , kde jsme tak jako tak všichni neustále přítomni a ona v nás – živí i mrtví …o universální hybnou sílu jde určitě – bez ní není nic ! a třeba i o určitou universální tzv.databanku , do které se dá vejít , vzít si informaci atd …často ji používali i vědci typu Einstein , Landau atd…nebo umělci jako Mozart atd…

• 14)Jsou pro tebe důležité sny? Pracuješ s nimi, napadá tě v nich něco co pak se dostává do tvé práce?

Sny jsou pro mne velmi důležité , zatím s nimi pracuji jako začátečník , ale vím , že se s nimi a v nich pracovat dá , občas mě i inspirují a často jsem na výstavách nebo vidím někoho malovat – ráno si pak říkám koho to vlastně byli obrazy ? moje nebo těch snových umělců , nebo kamarádů ?, kteří podle snu byli autory …ostatně je mnoho již dnes dostupných nauk a škol , které se sny efektivně pracují , jak říkají Tibeťané vše je sen – sen je sen i bdělý stav je sen a čím je člověk lucidnější ve snu , tím více je přítomný i v tzv.bdělém stavu , o jehož skutečné bdělosti si téměř všichni mohou jenom nechat zdát !

• 15) Máš schopnost vnímat u lidí jejich auru, rozdílnou barevnost, náboj, jemně strukturované vibrace atd.? Myslel si při kreslení třeba i na symbolickou barevnost čaker (center energie) v lidském těle? Zabýváš se tím?

Nemám tu schopnost – zřít přímo , musím si vše vždy nakreslit , jemnými vibracemi a strukturami jsem se samozřejmě zabýval i čakrami a jejich třeba barevnou symbolikou  atd …

Nezabývám se tím momentálně a hlavně , kopíroval jsem svého učitele a když se tím zabýval on , zabýval jsem se tím taky , když už šel za čakry a za energie , šel jsem taky , byl jsem svědomitý žák…teď se zabývám malířstvím a psychotroniku používám jen k vlastnímu pobavení , vlastnímu sebepozorování a vnitřnímu dialogu z různými aspekty vlastní osobnosti nebo i k tréninku – nechci úplně vše ztratit a bez cvičení mizí rychle mnoho věcí!...je to jako hra na klavír nebo slovíčka cizího jazyka … nebo i jaksi prakticky , třeba si kreslím dálnici po které mám jet a když se nakreslí problém, jedu raději vlakem …ovšem na to nepotřebujete být psychotronik - je tam problém konstantní …

• 16) Je pro tebe důležité místo kde kreslíš nebo to nevnímáš a vycházíš pouze ze sebe?

Vycházím ze sebe , ale místo jistě člověka ovlivňuje …nakreslil jsem mnoho věcí na vojně i v nemocnici i u moře , ale taky mám rád to svoje jedno místo a jsem zvyklý si k němu sedat …

• 17) “Vidíme to co jsme“, říká se trefně. Něco na tom bude… Martine, jaký jsi (případně tedy co vidíš)?

Teda jestli jsme co vidíme , pak co jsou slepci? …, myslím spíše - vidíme co známe ..a co neznáme , nemáme pojmenované , prostě nevidíme …ostatně jsme zřejmě pravým opak toho co vidíme , protože to je jen přelud a klam rytmu v jakém jsme schopni tu tekutou energetickou plazmu našimi přístroji vnímat …

a pak - spíme a chrápeme a nemáme sebemenší potuchy , co jsme , kdo jsme – je to jen verbální hra , kterou se snažíme přesvědčit sami sebe o všem možném , mezi jiným o tuhosti reality nebo dokonce o nehmotných částech našich bytostí ..nevíme vůbec nic!

Vidím co vidím a myslím vidím velmi dobře, oči sice stárnou , ale pořád slouží dobře…občas vidím za roh nebo kolem dokola , občas přes zeď , nějak to přisuzuju pravidelným meditacím , klasickým zenovým s otevřenýma očima , ale všiml jsem si toho až po pěti letech cvičení – ze začátku to bylo docela otravné – prostě jsem viděl letět motýla za sebou a zároveň četl knihu , no , ač to zní divně – je to pravda , možná to i souviselo s „otevíráním hlavy“ – nestarám se o to , občas si to ověřím, ale není to k ničemu …

To že můžeme vidět věci i za zavřenýma očima , které jsou reálnější než běžná realita nedokážu vysvětlit a ještě jsem ani žádné vysvětlení vědecké neslyšel a vždy jsem tím byl naprosto fascinován a ptal jsem se velmi často…

Třeba jen o vnímání barev toho lidé i špičkový vědci vědí velice málo a není podle nich zatím ani předpoklad , že bychom mohli vědět více – nerozumíme zatím realitě o nic více než lidé kdykoliv dříve a kdoví jestli teorie našich předků a jejich poznání systému reality nebylo hlubší a lepší , než si tzv. vědecký interpreti současnosti , s pohrdlivostí jim vlastní ke všemu co neznají , myslí , jen se schováváme za slovní vyjádření teorií jednotlivých vědců , které bůhví proč považujeme za pravdivé .…

• 18) U tebe je zřejmá touha po Absolutnu, jsi stále něčím přitahován i zneklidňován, váben a trápen z nemožnosti celého naplnění… V co (koho) věříš?

Možná to tak vypadá a snad i jsem , ale jsem hlavně obyčejný lenochod…přitahují mě víc ženy než bůh a taky jsem jimi váben , trápen a nenaplňován …mám rád lidi ( asi to zní blbě ) a jejich všechna náboženství , jejich touhu po poznání i po bohu , jejich schopnost porozumět i jejich potenciál který je daleko převyšuje , jejich osvícení , které tak září … nevěřím v nic , promiň .