Martin Mainer - O výtvarném umění

• Martin Mainer - Co je to výtvarné umění?

Co je to výtvarné umění?, co je to současné umění? – vše co vzniká v současnosti a kdy je současnost?není někdy současnost? Současnost neumí nebýt…vždy byla je a bude a bude

…umění jakékoliv je vždy současné a tedy i klasické staré mladé staré atd…ale umění je vše a budu se zabývat dnes pro vás velevážené posluchačstvo jen malířstvím, jako jednou z částí vějíře výtvarného umění, které produkuji žijící umělci…

Co je to malba?... malovat? - činnost – vedoucí k obrazu …co je obraz?v našem uměleckém slova smyslu?...mozkem zachycený a vnímaný výřez shluků barev, tvarů, čar na podložce vytvořený přírodou, bohem omnipotentním a omnipresentním a omnivědoucím a ve smyslu slova „umění“nebo malířství člověkem…výtvarné umění a jeho posvátný základ malířství je asi nejstarší dochovaná činnost člověka, která je úzce spojena se vznikem homo sapiens a tedy našimi lidskými předky…činnost je to obestřena tajemstvím, tajností a zatajováním a jako vznik homo-sapiens se přímo dotýká slova Bůh…nejstarší lidské umění - malířství jak se ukazuje vzniklo v Evropě a to přímo v jejím nitru – v temných hlubokých a běžně i několik set metrů dlouhých a těžce dostupných jeskyních a na stropech jejich nízkých špatně viditelných chodeb…výzkum nejstaršího malířství, jestli probíhá tak utajeně a výsledky se omezují na stokrát opakované datace a dvě velmi známé jeskyně a s tím si vystačí i universitní svět….ovšem malířství sahá daleko daleko hlouběji do času než datace maleb 15 – 20 tisíc let staré v Altamiře a Lascau ( některé prameny uvádějí u některých jeskyní a maleb až 100tisíc let) a je rozseto po tisících chodeb a jeskyní především ve Francii a Španělsku v ohromném množství a kvalitě a různých stylech…velice často či převážně jsou všechny nástěnné malby a reliéfy nedostupné světlu i divákům a vždy byly!

…takto tedy v temnotách, ve skalách útrob Země se zrodilo malířství a jak říká Rembrandt a život doplňuje „ všechno krásné se rodí ze tmy“- taky jak jinak – když zhasneme světlo zůstane tma a ta je první princip ze které se vše rodí…oficiální badatelé už dávno rezignovali na jakékoliv smysluplné teorie o důvodu a smyslu vzniku malířství a ponechali jen nesmyslné bláboly typu „chtěli chytit krávu namalovali krávu“ a jiné za vlasy přitažené, naprosto hloupé teorie učící se stejně na základních a středních školách i universitách…v desetisvazkových knihách o dějinách umění je mu věnována první dvoustrana…ať tak či tak malířství vzniklo a nejvíce se projevilo v počátcích v Evropě a zde také po čase došlo k jeho bezprecedentnímu rozvoji a rozkvětu vrcholícímu v renesanci baroku a pokračujícímu v bouřlivém vývoji až po dnes, kdy již evropské malířství pohltilo, ovlivnilo a na svou „víru“ obrátilo celý svět…a není se čemu divit – něco tak dynamického a úžasně se rozvíjejícího nemá ve světě umění obdoby a jestliže daleké kraje všech směrů jsou nějak schopny konkurovat kulturou jako celku, architekturou či sochařstvím v malířství je Evropa prostě bez konkurence a pro všechny naprosto fascinující…co dalo malířství vznik?...člověk ho vykonal – všechny starověké texty uvádí umění jako ostatně vše ostatní nezbytné k životu jako dar Bohů …a co mu později dalo taková křídla?...snad křesťanství a jeho touha zobrazovat, obzvláště když obě příbuzná či stejného jednoho boha vzývající náboženství tak urputně zobrazování bránila?a otevřela tak cestu obrazové reklamě a propagaci v těch dobách naprosto nadčasové úrovně...křesťanství ho využilo použilo i zneužilo…ale hlavně mu dalo prostor ke svému úžasnému rozvoji

…ať tak či tak malířství je tu a stalo se nejen životní náplní mnoha milionů jedinců, kteří podstupovali a podstupují úděl jeho výroby ale i statisíců obchodníků z barvami, znalců, sběratelů, galeristů a všech, kteří včera jako dnes jeho tvář tak pečlivě opracovávají a směřují a rozvíjejí a obchodují a obchodují a obchodují – což je úžasné omračující a pro mnohé současníky stále nepochopitelné a hlavukroutící… malířství jak se ho snažím chápat a učit či předávat a sdílet svoji životní zkušenost malíře je pro mne komplexní činnost ve svém jádru zachytávající souhrn všech možných i nemožných hnutí lidského vědomí a mysli a aspektů života na těch nejjemnějších energetických rovinách…malířstvím vytvořené obrazy jsou jedním z mála relativně stálých výtvorů ve strhující tekutosti a nestálosti života a reality a jsou srozumitelné universálně a za slovy …proto jsme jimi tak fascinováni – můžeme se zastavit a podívat…obrazy uchovávají podobu světa, jeho prostoru, krajiny i tváře a těla lidí a všech možných věcí a stavů mysli, které dávno nejsou a nebudou… obrazy jsou do plochy převedené věci trojrozměrné i myšlenky světa „navěky“ zakleté v nehybnost…naprosto jistě je malířství a jeho produkty „obrazy“ svázány s možností vnímání barev, což jak tvrdí neurologové je jedna z nejkomplikovanějších činností mozku a snad ani lidmi nikdy nebude moci být pochopena – vnímání barev i malířství překračuje hranice člověka a proto je tak přitažlivé tajemné a krásné….jen pojem krásy - kde vzniká?... když člověk pomyslí až mu naskočí husí kůže …

…když se podívám jen na lidskou civilizaci historicky známou, jasně vidím, že je vjem krásy žen, umění, přírody a vesmíru velmi podobný našim vjemům…od nejstarší civilizace v Summeru, přes Egypt, Babylon, Čínu, Indii, Řeky a Římany, jsou dochovány tvary žen i mužů, krajin, zvířat, stromů, jablek, nástrojů nanesených pigmentem rozpuštěným ve vodě či nějakém jiném pojidle nebo pryskyřici na papyrech, dřevech, plátnech všeho druhu nebo jsou vysekány do kamene nebo vymodelovány z hlíny a poté třeba vypáleny nebo v bronzu slity…ty nejstarší, sumerské, jsou jich tisíce jsou nejčastěji vyryty malým rákosovým rýtkem do malé hliněné destičky a je z nich jasné, že tvary žen a jejich krása je vnímána velmi podobně jako dnes… nejlépe je to vidět na nejzobrazovanější ženě a symbolu největší krásy sumerské bohyni Nin Chur Sag či Nintu dcery nejvyššího boha Anna a sestry bratrů superbohů Enlila a Enkiho, tato Nintu je v podobě trochu mladšího panteonu Egypta nazývána Hathor tedy „ hat hor“ Dům Horův a je babičkou Hora a vlastně jen její vědomosti umožnily Horovo narození či lépe početí…pro orientaci – slavný příběh Osirise a Sutecha a zrození Hora - Sutech zabije Osirise a rozřeže jeho tělo na 14 kusů, až na penis vše se v okruhu středomoří najde, jen ptáka hodil Set do řeky Nil a sežral ho krokodýl a navěky byl fuč…pak tedy Hathor, povolaná svou vnučkou, manželkou Osirise, zvanou Isis, v křesťanském převzetí panteonu - Pana Marie, pomocí čar a kouzel, jak se někde píše, avšak většina překladatelů více méně jasně popisuje oplodnění in vitro, přičemž sémě jest vyrobeno z buněk a jak některé překlady básnicky - vědecky sic – říkají, z jádra či z podstaty těla Osirise…Isis tedy počne neposkvrněným početím (jako Marie) bez kopulace s mužem a porodí boha Hora, který svede vítězný boj se Sutechem…a nastolí říši pravdy a lásky…atd.

…vraťme se zpět ke vjemu krásy tvarů žen…už nejstarší texty hovoří o kráse lidských žen, které vzbuzovali touhu mladých bohů, kteří si je brali jak chtěli a rodili se jim mocní nebo někde přeloženo obři…vjem krásy má jistě velkou důležitost při vnímání výtvarného umění…postupem vyvíjení se civilizace se měnily estetické kánony jako třeba egyptský kánon Střední říše Ramese 3, či mnohé řecké kánony poměrů hlavy k tělu se měnily a proměňovaly…po vzniku perspektivy a vůbec kultury renesance se vše urychlilo ještě více, ale pořád období jednotlivých kánonů či estetických klišé byla poměrně dlouhá a přechody pozvolné ve vztahu k délce života a tak lidé většinou svému současnému výtvarnému umění více méně rozuměli a jeho estetiku přijali za krásnou, libou, čtivou, citlivou atd…renesance a vnímání dvourozměrné iluzivní konstrukce perspektivy sestrojené renesančními mysliteli a malíři odpálila moderní dobu ve všem všudy…a vše se stále urychluje…baroko, klasicismus… v 18. a 19. století už to frčí a na počátku 20.století je to rychlík a od druhé půle 20 století letadlo a dnes mnoho letadel nebo ohňostroj…znalci umění jako celku za krásné či pozoru-hodné považují vlastně jakýkoliv formální přístup pakliže nese kvalitu…v zásadě je dnešní výtvarné umění vějíř všeho stylově i formálně pomyslitelného od klasických obrazů na plátnech, soch všech materiálů, elektronických a digitálních technologií, instalací, land-artů, performancí, filmů a dalších a hlavně rozdílných estetických, etických i oborových formálních klišé…tato mnohost i mnohost úhlů pohledů hodnocení výrazně ovlivňuje vnímání umění tradičně málo vzdělanými laiky i tzv.odborníky.

…když zredukuji pro naši potřebu současné umění na malířství i tak vám v rychlosti představím jen malý kousíček dortu…jsou známy mnohé reakce z historie třeba na dílo impresionistů, fauvistů, či kubistů, kterým ve své době i odborníci i laici říkali ošklivé, hnusné, vyhodit a záhy a dnes se děje pravý opak a dokonce i laikové je milují a váží si jich a jsou prodávána za vysoké ceny…výtvarné umění, protože používá ze své podstaty informace či projev beze slov či dokonce za slovy, je vždy jaksi popředu a laické masy ve svém porozumění ho dohánějí z mnohaletým zpožděním, ale vždy dohoní…taky jak jinak, jsme lidé a nemůžeme než v jakémkoliv oboru dělat lidské a dříve či později pochopitelné, pochopené a podle významu oceněné…některá díla nelze než nazvat nadčasové a některá, jako třeba pyramidy, se zatím zdráhají našemu pochopení technickému, časovému a vůbec důvodu vzniku…kdoví ovšem jestli jsou to jen díla lidské rasy…vznik umění obecně, jeho původ a důvod, proč vzniká a proč je po něm tak obrovská poptávka je také nejasný…nic staršího každopádně nemáme v rukou…kvalita uměleckého díla se v civilizaci vždy obchodovala a obchod a bohatství jde ruku v ruce s výtvarným uměním a jeho kvalitou…nejbohatší civilizace vždy vytvářela nejvíce umění a nejlepší…výjimky asi jsou, ale sám je neznám…množství a kvalita umění bylo vždy podle potřeb společnosti na přesně správné úrovni…jeho kontinuita je naprostá a ani v materiálně nejprostších společnostech nezaniká a je udržováno systematicky a synteticky v takové formě, aby se vždy dalo rozvíjet, když se začne dařit lépe…

…proto je současné umění přesně takové jak si doba žádá a okolnosti dovolují vzniknout a můžeme nakrásně nesouhlasit a ulpívat na krásných starých časech, kdy mašinka supěla bukolickou krajinou, romantickými zákoutími ulic plných pánů v buřinkách a dámách v šatech prdelatých…můžeme zůstat v minulosti a neporozumíme – zhnuseně budeme odcházet z galerií, neuvědomíme si kvalitu díla, nezaradujeme se, nepodíváme se do zrcadla naší doby, které je za slovy jako poezie nastaveno našim iluzím a nekoupíme si třeba levně kvalitu a cennost, protože ji nerozpoznáme…budeme jen pokukovat po mrtvých, slavných, finančně nedostupných a živých nepotkáme…v bohatém světě center civilizace u některých hvězd globální kultury dochází k astronomickému navýšení kupní ceny ještě za mlada a neznáma…Damien Hirst, Petr Doig, Neo Rauch, Marlen Dumas, Jonathan Messe jsou jen malým příkladem hvězd současného nebe, jejichž ceny se za dvacet, třicet let od počátku jejich kariéry z pár set liber, marek, či franků vyšplhaly na miliony eur, jejich ceny už klesat nebudou, tedy bude-li svět pokračovat stejným směrem ke světlým zítřkům…tato jména jsou samozřejmě špičky ledovce systému trhu, na kterém spokojeně participuje a který živí miliony lidí, trh je to obrovský a obrat je mimořádný a dostává se i na bezejmenné…hodnota některých starých mistrů nebo i žijících umělců je extrémní a mnohdy ji ani nikdo nevyčísluje…kdo by chtěl říct kolik stojí Mona Líza?...Pyramidy? Niké Samotrácká?...nikdo je ani prodat nemůže, nechce a neprodá…nesou mezi jiným každoročně tuny eur jen za možnost je vidět…atd…

…zakončil jsem penězi, protože penězům a jejich síle a hodnotě a možnosti jejich směny za vše možné rozumí každý…duchovní rozměr umění je nezměřitelný a je zásadní a byť mu nerozumíme nebo se mu jen snažíme porozumět, nelze ho pominout a je jak se říká přímo před nosem…výtvarné umění zjevně vždy sloužilo i bylo zneužíváno všemi možnými duchovními směry, náboženstvími či úrovní poznání dané společnosti a nejinak je tomu dnes…je to prostě tak, jsme důchodci - chodící duchové a čeština se nemýlí – jsme duchovní bytosti vtělení právě teď do těchto našich maso-myslů – žijeme tady i tam, nejsme jen toto fyzické tělo a umění je projevem té části našich těl či té roviny lidského vědomí, která čerpá odkudkoliv z hmotné existence a také z míst kde není čas ani prostor…vědci tomu vtipně říkají antihmota nebo starší vědci říše duchů, bohů, zásvětí, plazma a jiné a právě tam

 odsud třeba pramení posvátná inspirace géniů, geometrie a láska…kdo ví?...já ne – jen jsem kdysi v mládí automaticky a bez odmluvy přijal hlas, který mi do ucha jednou večer v listopadu v polovině sedmdesátých let v Havířově řekl buď malíř…měl jsem být lékař, no maminku to nejdříve rozesmálo, pak na dlouho zkroušilo…dnes už je však pozdě matce lamentovat či synu se rmoutit, mléko je rozlito…přeju všem klidný dobrý veselý večer kačer…mm.